Vždycky jsem věděla, že chci studovat vysokou. A že chci alespoň toho bakaláře a ještě lépe magisterský titul. Od šesté třídy základní školy jsem nastoupila na gymnázium, což bylo hodně spontánní rozhodnutí, které doteď nechápu, ale rozhodně ho nelituju. Díky tomu jsem se vyhnula vybírání střední školy. Od malička jsem chtěla být zpěvačka, potom herečka a později jsem dospěla k názoru, že tohle není ta správná cesta a že bych se s největší pravděpodobností v takových oborech neměla nejmenší šanci uplatnit. Teď to neberte zle – jsem hodně ambiciózní a když něco chci, jdu a dosáhnu toho. Čím se ale blížil konec střední, tím víc jsem přemýšlela nejen nad tím, co by mě studovat bavilo, ale taky nad možným uplatněním a nad tím, co by “ze mě jednou bylo”. Už asi od druháku jsem pořád říkala doma, že bych chtěla jet do zahraničí na jazykový kurz. Anglie, Amerika, Malta, Španělsko.. bylo mi to zkrátka jedno. Nikdy jsem ale nepřemýšlela nad tím, že bych mohla v zahraničí studovat.
Když přišel čas podávání přihlášek na vysokou školu, mým favoritem byla jednoznačně Masarykova Univerzita v Brně, konkrétně obor Mediální studia a žurnalistika kombinovaná s Anglickým jazykem. Ve škole mě vždycky bavily jazyky, ráda píšu a čtu a studovat média se mi zdálo dost zajímavé. Kromě toho jsem si podala přihlášku i na Univerzitu Karlovu v Praze, také obor Žurnalistika. Tam jsem ale už od začátku nechtěla a měla jsem to spíše jako další možnost, kterou zkusit, protože málokdy se stane, že ta jedna jediná vyjde. Takže ve výsledku jsem si podala přihlášky jenom na dvě vysoké školy. A doteď nevím, kde jsem brala tu jistotu, že se na jednu z nich dostanu.
Jednou jsem ale večer seděla doma, koukala na videa na youtube a narazila na jedno video od Káji Čumrikové. Tehdy byla v prvním ročníku na University of South Wales ve Velké Británii a vyprávěla příběh o tom, jak se tam dostala, jaké jsou výhody a nevýhody studia v zahraničí a co taková přihláška na školu obnáší. Mimo jiné tam zmínila i agenturu, která jí se vším pomohla. Co je ale důležité zmínit (a na co jsem se chytla i já, přiznávám) – narozdíl od spousty jiných agentur, které zajišťují práce v zahraničí a jazykové pobyty, tahle byla zcela zdarma. To mi vnuklo nápad – proč to nezkusit? Nic za to nedám (pouze si zaplatím přihlášku, ale o tom zase jindy) a může z toho být alespoň hezká zkušenost. A tak jsem zvedla telefon a zavolala Klárce, zakladatelce agentury Unilink, která zcela bezplatně pomáhá studentům z České a Slovenské republiky s přijímačkama na univerzity ve Velké Británii a zajišťuje jim veškerý support i po celou dobu studia. Klárka mě pozvala na informační seminář, kde jsem se dozvěděla, jak to celé funguje, co to obnáší a hlavně, jak se takováhle legrace dá finančně zvládnout. Seminář trval zhruba tři hodinky, které utekly jako voda a já odjížděla domů s hlavou plnou myšlenek.
Doma jsem mamce přetlumočila celý seminář a čekala, že nebude sdílet moje nadšení. K mému překvapení o tom ale začala přemýšlet a když jsme se o pár dní později všichni doma bavili, došli jsme k závěru – proč to nezkusit? A tak jsem zavolala Klárce, která mi přidělila mého “Unilink buddyho” – Leonitu, která mi pomáhá od začátku až doteď. Společně jsme vybraly obor, který by mi vyhovoval a podaly jsme přihlášky na pět univerzit (o tom, jak studium funguje, si přečtete v jiném článku).
V prosinci mi přišel email, ve kterém mi bylo sděleno, že jsem na základě své přihlášky přijatá na všechny univerzity, které jsem si vybrala. V tu chvíli věci začaly nabírat zcela jiný směr a já věděla, že to je jistý. Jedu studovat do Anglie. Teda do Walesu. A splní se mi sen.
Přijímací zkoušky na vybrané univerzity v Česku jsem už neřešila – nějak extra jsem se na ně nepřipravovala a nestresovala jsem se před maturitou tím, že se nedostanu na vysokou školu. Celkově mi přijde, že jsem oproti spolužákům měla docela poklidné období před maturitou, kdy každý řešil přijímačky a já “jen” maturitu. A to bylo to jediné, co mi v tu dobu zbývalo k bezpodmínečnému přijetí . maturita se známkou z angličtiny s maximálním průměrem 2, případně s doložením znalosti jazyka nějakým certifikátem. A jelikož jsem z angličtiny odmaturovala za 1, dveře byly rázem otevřené.
A o tom, jak takové přijímací zkoušky probíhají a jaké jsou rozdíly ve studiu v České Republice a Velké Británii, si povíme příště.
Mějte se krásně,
A.
______________________________________________________________________________
I always knew I want to study at the university and that I want at least a bachelors degree. In the Czech Republic, we have primary school – 9 years and then college – 4 years of studies. When I was in the sixth grade of primary school, I changed schools and started to study 8 years long programme which is basically the other half of primary school and college together. I don’t regret this because I didn’t have to decide which college I want to study. Since I was little, I’ve always wanted to be a singer and then actress. After a few years, I decided that I wouldn’t probably be very successful in that kind of carriers and I don’t want to be negative, just realistic. When the college was about to end, I was thinking about the right university I should study. I was wondering not only about what is gonna be interesting for me but what I want to do in the future and if the Uni I will choose will be good for that. Since I was 16, I started to annoy my mum by telling her that I want to go to America, the UK, Malta. (it doesn’t really matter) to learn the language and try how it’s like to live abroad but I never thought I would be able to study abroad.
When it was the right time to apply for my chosen universities, my favourite one was Masaryk University in Brno, Media studies and journalism course combined with the English language. In school, my favourite subjects were languages, I love reading, writing and study media was kinda interesting for me. The second option was to study journalism at the Charles University in Prague. I didn’t really want to study at this university but as I had only one application, I thought it would be good to have another one in case the first one would not be accepted.
One day, I was at home watching youtube videos and I saw the video from Caroline Cumrik. At that time, she was in the second year of her studies at the University of South Wales and she was talking about her story and what are the differences between studying in the Czech Republic and the UK. Besides that, she mentioned the agency that helped her to go through the whole process of choosing the right university. In this agency, you don’t have to pay any fees, which is important to say because this was one of the elements why I started to think about trying it. So I called Klara, the owner of the Unilink agency that helps students to get accepted on the universities and offering them full support not only with this but also during the whole time of their studies. She invited me to the seminar about studying in the UK where they told me a lot of information about everything including financing, which was one of the most important parts.
When I came home, I told my mum everything and I was expected she’s not gonna be as happy as I’m about that. But she surprised me. She started to think about that and a few days later, together with my dad, we decided to give it a try. I called Klara to tell her that I’m in. She got me in touch with my amazing “Unilink buddy” Leonita. Together we found a course that would suit me and we sent applications for five universities in the UK (I’ll tell you about how it works in another post).
In December, I received an email from Unilink saying that my application was accepted at all of the universities I applied for. At that moment, my life started to change. I knew that it is real. I’m going to the UK to study university. And one of my dreams will come true.
I didn’t care about my entrance examinations for the universities in the Czech Republic. I wasn’t stressed before the final exam (it’s called Maturita) at college and I have to say I’m grateful I didn’t have to study for entrance examinations as well. The only thing that was important to me to get an unconditional offer was to graduate with B from English to prove my knowledge about the language. I got A, so it was safe and the doors finally fully opened.
And how it works with an application to the university in the UK and what are the differences between studying in both countries? You can read about that in another post.
Have a nice day!
A.
Napsat komentář